Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumavské laissez-faire

5. 09. 2011 12:34:00
Jak tedy někdo může v ekonomické oblasti zastávat principy laissez-faire a minimálních zásahů a být zároveň přesvědčen, že příroda si bez moudrého lesníka – plánovače sama neporadí?
Naznačkované stromy určené k pokácení.Naznačkované stromy určené k pokácení.foto: Jan Jelínek


Toto léto zachránilo novináře před okurkou dění na Šumavě. Blokáda fandů přírody v lokalitě Ptačí potok u Modravy přitáhla pozornost široké veřejnosti na dění v našem největším národním parku.

Nejdříve dvě základní informace o proběhlém kácení, které by měly znepokojit příznivce obou táborů. Za prvé, kácely se i zdravé stromy, odhadem 20%. Za druhé, kácelo se v rozporu s pravidly. Asi největším pochybením ředitele NP Šumava Stráského a potažmo i vedení Ministerstva životního prostředí je chybějící posudek vlivu na evropsky významnou přírodní lokalitu Natura 2000, který již vyvolal dotazování Evropské komise a do budoucna může pro Českou republiku znamenat citelný postih.

V následujících týdnech a měsících budeme jistě svědky prázdného národovčení a výmluv na „zlý Brusel“, který nás týrá za to, že si nenecháme Šumavu sežrat zlým broukem. Pravda je však taková, že jsme dobrovolně vstoupili do EU obdařeni vzácným kusem přírody a je logické, že máme zaručit jeho náležitou ochranu.

Ale nedá se nic dělat, je dokonáno – správě parku se podařilo pokácet významnou část stromů na 32 hektarů lesa v přírodně cenné lokalitě přesto, že se proti postavila Stínová vědecká rada parku, řada odborných kapacit a neziskových organizací. Zraky mnohých se proto upírají na zákon o Národním parku Šumava, který by do hry vnesl jasná pravidla.

Zákon na cestě?

Minulý týden vláda odmítla návrh zákona o Národním parku Šumava z dílny zastupitelstva Plzeňského kraje. Jde o velmi nekvalitní návrh a nemá zde cenu vyjmenovávat všechny jeho nedostatky, to už učinili jiní (viz trefný blog pana Zieglera). Jeho největším nedostatkem je, že by stát ztratil kontrolu nad svým majetkem – ta by přešla pod nově zřízenou obecně prospěšnou společnost, kde by hlasovací většinu měli zástupci samosprávy, přestože přes 80% lesů na území parku patří státu. Návrh proto porušuje zákon o majetku státu, navíc postrádá přesné definice jednotlivých zón. Přeci jenom však posloužil dobré věci, protože opět rozproudil diskuzi o tom, nakolik jsme schopni a ochotni nechat alespoň část území parku ponechat samovolnému vývoji.

Mezi přístupem ochranářů a příznivců „léčby pilou“ zeje menší propast, než by se zdálo z novinových článků a dramatických televizních reportáží. V podstatě všichni se shodují na tom, že park má být rozdělen na menší bezzásahovou zónu, kde se dá volný průběh přírodním procesům a tu budou obklopovat nárazníkové zóny, kde se bude proti kůrovci aktivně zasahovat tak, aby se nešířil do hospodářských lesů. Největší spory se vedou o

  • velikost I. bezzásahové zóny - 18% jako chce Plzeňský kraj? 40% jako chtějí ekologové?
  • její růst do budoucna - je cílových stavem 50% rozlohy parku, nebo více? Jak rychle?
  • definici jednotlivých zón - znamená bezzásahový les to, že na něj ani nešáhnu, nebo smím loupat stromy nastojato a zakročovat proti kalamitám? V jaké míře smí do první zóny vstupovat veřejnost?

V současné době ministerstvo pracuje na své verzi zákona o NP Šumava a ke cti ministra Chalupy přizvalo k jednání i zástupce krajů, starostů, vědecké obce, platformy ŠumavaPro, sdružení Zachraňme Šumavu, Rady Národního parku Šumava a představitele sněmovních politických stran. Nejzajímavější debata se vede o bezzásahovosti v prvních zónách.

Jsem zastáncem toho, aby byly I. zóny skutečně ponechány samovolnému vývoji a přírodní obnově a tento svůj názor budu prosazovat i při dalších setkáních. A vycházím nejenom z názorů odborných kapacit zastoupených ve Stínové vědecké radě parku, ale i z vlastního pozorování a selského rozumu.

Laissez-faire

Kdo někdy viděl jádrové oblasti lesa ponechané samovolnému vývoji – myšleno ze země, ne z vrtulníku jako pan Zeman a někteří novináři – uvidí divadlo přírody a neuvěřitelnou obnovu. Mezi souškami stromů, které podlehly kůrovci, raší tisíce semenáčků a dalších rostlin. Na rozdíl od vykácených holin, kde jsou mladé stromky vystaveny žáru slunce, větru a mrazu, poskytují mrtvé stromy ochranu před větrem a hnijící dřevo potřebné teplo a živiny pro budoucí generaci lesa. A opakuji: nikdo ani z ekologických kruhů nemá ambici tato bezzásahová území rozšířit na celou oblast národního parku, vždy půjde o jeho část, která bude obklopena pásmem, kde se bude aktivně zasahovat proti kůrovci tak, aby se nerozšířil do okolních hospodářských lesů.

Přesto existují tendence ochudit českou veřejnost o toto úžasné přírodní divadlo. Těžaři, kteří nesnesou pomyšlení na to, že někde hnije dřevo, jsou kapitola sama pro sebe a jejich postoj nepřekvapuje, neb jednají ve svém zájmu. Co je ale pro mě osobně překvapivé, je postoj některých pravicových liberálních politiků. V jejich postoji totiž vidím zásadní rozpor.

Příroda je složitý systém, stejně jako ekonomika. Množství proměnných, které vstupují do hry a vzájemně se ovlivňují, vylučuje možnost podobný systém efektivně řídit, o čemž jsme se v dobách centrálně plánované ekonomiky měli možnost přesvědčit na vlastní kůži. Jak tedy někdo může v ekonomické oblasti zastávat principy laissez-faire a minimálních zásahů a být zároveň přesvědčen, že příroda si bez moudrého lesníka – plánovače sama neporadí? Pro ekonomického liberála přeci musí být pozorování přírodních procesů skutečnou rozkoší.

Národní park

Šumavský park je národním bohatstvím, a proto v něm musí vždy mít hlavní slovo stát. Pokusy podřídit park kontrole místní samosprávy – starostů, případně hejtmanů (touto cestou jde i Plzeňský návrh), považuji za nešťastný.

Starostové místních obcí jsou samozřejmě skupinou, se kterou je třeba zásadní rozhodnutí týkající se parku konzultovat, ale nemohou ho vést. Jak trefně poznamenal jeden z ochránců přírody při mé návštěvě blokády na Ptačím potoce „Je to jako by lidé, co žijí na Národní třídě, chtěli rozhodovat o tom, co se bude hrát v Národním divadle.“

Nezapomínejme také, že obce díky své poloze pobírají dotace. Studenti Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v nedávno zveřejněné studii došli k závěru, že obce na Šumavě mají výrazně lepší příjmy než srovnatelná sídla mimo národní park. „Být obcí v národním parku, i přes některá možná omezení vyplývající z ochranného statutu parku (např. nová výstavba), neznamená být obcí chudou. Ba naopak, obce v národním parku mají vyšší příjmy než jejich protějšky mimo park.“ (více o studii zde).

Mandelinka bramborová

V padesátých letech rozjela komunistická propaganda boj proti zlé mandelince, americkému broukovi, přičemž bylo ignorováno, že podobné kalamity propukly po celé Evropě. Nyní jsme také svědky propagandistické masáže, tentokrát se však bojuje proti zlému kůrovcovi. Nastupují emoce, každoročně se vyhlašují kalamity tisíciletí, seriozní debatu o zónách a různých druzích hospodaření střídají výkřiky typu „brouk nebo lidi“, případně "kácet nebo nekácet" (otázka přitom stojí jinak - kde kácet a kde ne?). Kůrovec se personifikuje a stává se z něj temná síla, která má vlastní vůli a snad i generální štáb, ze kterého řídí postupné sežrání Šumavy. K podobným praktikám se často uchylují i ekologové, kteří šumavské starosty vykreslují v těch nejtemnějších barvách. Jak pravil ředitel Ústavu pro životní prostředí na Univerzitě Karlově Jan Frouz "Tragikomičnost celé věci spočívá v tom, že se přesouvá do roviny emocionální. Vytrácí se racionální jádro, kam až by měl sahat kulturní les a kde by měla začít bezzásahová zóna, která by měla chránit přírodu co nejbližší té původní." zdroj: idnes.cz

Proto je důležité, aby se o budoucnosti našeho Národního parku vedla seriozní debata, ve které budou mít hlavní slovo věcné argumenty a názory odborníků. Je na čase.


Jsem jedním ze signatářů výzvy Na záchranu NP Šumava z dílny platformy ŠumavaPro.

Pro lepší pochopení problematiky Národního parku doporučuji shlédnout tyto dva pořady České televize. Vlevo je pořad "Nedej se" z 11. září 2011, který se věnuje zejména aktuální problematice kácení v lokalitě Ptačího potoka. Vpravo pak kouzelný díl pořadu "Přidej se", který osvětluje principy bezzásahovosti. Je starší - z roku 2009 - ale stále aktuální..

Pořad ČT "Nedej se" z 11. září 2011Pořad "Přidej se" z roku 2009

Autor: Viktor Paggio | pondělí 5.9.2011 12:34 | karma článku: 15.31 | přečteno: 1416x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Starej lupič mexickej snad vopravdicky polepšenej

"Babinský žije!" tak zněl název písně, kterou složil flašinetář František Hais krátce před propuštěním Babinského z vězení. Pročež je dnes asi nejvyšší čas začít komponovat epické zpěvy o panu Kajínkovi.

25.5.2017 v 19:44 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 165 | Diskuse

Richard Siemko

Islámský a křesťanský radikalismus

Islámský radikalismus a jeho násilné projevy představují v současné době jeden z nejvíce sledovaných fenoménů týkajících se bezpečnosti, viz poslední sebevražedný útok v Manchesteru.

25.5.2017 v 18:57 | Karma článku: 25.67 | Přečteno: 459 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Jak bude vypadat svět, až budu umírat?

Myslím, že 42 let je poměrně příhodný věk pro kladení existenciálních otázek. A stejně tak doba, v níž žijeme.

25.5.2017 v 17:11 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 221 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Omluva komunistickým poslancům

Jelikož ministr Herman nenašel v sobě dostatek odvahy a cti se omluvit za své nehoráznosti komunistickým poslancům při svém projevu v Parlamentu ČR, učiním tak za něj.

25.5.2017 v 15:47 | Karma článku: 42.11 | Přečteno: 3338 | Diskuse

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi. část 2.

Kapitola IV. Setkání průzkumnické výpravy s Vílou a Ptakopyskem. „Tož, to je betelné kocór“, s obdivem zvolal Mecháček 1. „Betelné có, kdo hele?“, nechápavě se zeptal Moula.

25.5.2017 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1438


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.